Jsem tak unavená, že jsem zaspala prvních 30 vteřin bloomingu* při přípravě V60ky.

*Blooming/preinfuze je zbavení kávy CO2 prvním zalitím horkou vodou, kdy necháte kávu „vybublat“ aby mohla v dalším zalití uvolnit všechny svoje chutě atd., nejsem expert.

Kdybych se na svůj život podívala přes statistiku z poslední doby, vypadalo by to asi takhle: Jsem 98. den doma. Což znamená víc jak 98 dní bolestí ale zároveň taky skoro celou zimu v „noře“. Z těch 98 dní, jsem byla zhruba 56 dní úplně sama. Nesnáším hluk v open office ale snad ještě víc nesnáším zvuk vlastního dechu, který jsem těch 56 dní slyšela. Jsem 16. den na nemocenské. Uvědomila jsem si asi 50 věcí a přemýšlela nad 100 zbytečnými záležitostmi. Nastudovala jsem si historii Palestiny a Izraele, spíš celého Blízkého východu, kterou jsem stihla už i zapomenout. Viděla jsem nespočet filmů i trilogii Pána prstenů. Vymyslela jsem si v hlavě obraz, který chci namalovat. Vymazal jsem asi 5 000 e-mailů. Vyházela jsem si snad všechny věci, který nebyli praktický. Viděla jsem 30 inzerátů na prodej bytů a 10x jsem si přepočítala hypotéku. Jednou jsem si vsadila Sportku. Vedla jsem 30 debat s umělou inteligencí. Dala jsem si asi 50 věcí do košíku na internetu, které jsem si nakonec nekoupila. Koupila jsem si jedny hodinky, a jak řekne každý, kdo s tímhle začal, už koukám po dalších. Vypila jsem asi 16 000 mililitrů V60ky.

Dostávám se pomalu do normálního života. Nejdřív jsem se musela rozloučit se stehy na břiše, teď se pomalu loučím s jeho otokem. Kus by mohlo ještě splasknout ale bojím se, že to už je můj nový Míla, kterého jsem celou dobu krmila úplně stejně, jako kdybych měla totožný režim, který jsem měla před 98 dny. S Mílou se hold rozloučím později, tedy aspoň v to doufám. Ráda bych řekla, že po tom všem zbydou jen jizvy. Ale zbyla z toho období taky hromada nevyžehleného oblečení a bolesti těla. To takhle navštívíte sice skvělý veřejný zdravotnictví, který se hradí z daní ale nakonec pak jdete a dáváte se po tom všem dohromady u fyzioterapeutů, kterým necháte asi tolik, kolik stojí operace u nejlepších z nejlepších.

Zpátky k hromadě nevyžehleného oblečení. Žehlení, mé velké téma. A. mi na žehlení koupil prkno s motivem Benátek, prý abych mohla jezdit na dovolenou. Na takový dovolený jsem pěkně dlouho nebyla až se tu objevila obrovská hromada, pod kterou se Benátky začali potápět nějak rychle. Když jsem chtěla „outsourcovat“ žehlení, tak jsem zjistila, že se tričko pohybuje v průměru 35 Kč/ks, košile kolem 55 Kč/ks a kalhoty 60 Kč/ks. Mojí jedinou radostí při žehlení je počítat za kolik by v tom A. zahučel. Hromadu jsem žehlila 6 hodin, byl by v tom v řádu jednotek tisíc.